Kněžna Emma

Kněžna Emma byla pravděpodobně dcerou burgundského krále Kunrata (podle F. Palackého Konráda Burgundského a Arelatského), sestra Gisely, manželky vévody bavorského Jindřicha II., vnuka Jindřicha Ptáčníka (viz. F. Palacký). Ovdověla, jejím prvním manželem byl západofrancký panovník Lothar (zemřel 976).

Podruhé se provdala za Boleslava II. českého knížete. Jako manželka panovníka Boleslava II., zvaného pobožný, byla matkou čtyř synů: Václava, Boleslava, Jaromíra a Oldřicha. Po smrti Boleslava II. se stalo jejím sídlem mělnické hradiště, zde měla pravděpodobně vlastní mincovnu, ve které měla razit stříbrné mince - denáry kněžny Emmy. Na jedné straně je symbol Boží ruky, na druhé poprsí Spasitelovo a nápis Emma Regina Civitas Melnic.

Za vlády Boleslava III. pobývala spolu se svými syny Jaromírem a Oldřichem mimo Čechy, pravděpodobně v Bavorsku. Po nástupu Jaromíra na knížecí stolec (1004) se vrátila do Polabí, kde r. 1006 (?) zemřela.

Na objednávku kněžny Emmy byla v Reichenau, v jedné z nejproslulejších písařských dílen, pro ni zhotovena první ručně psaná a ilustrovaná kniha objednaná do Čech: rukopis svatováclavské legendy mantovského biskupa Gumpolda - Gumpoldova legenda. Zde je také zobrazena kněžna Emma, jak se klaní sv. Václavu. Skutečnost, že kodex byl vytvořen pro kněžnu Emmu a dedikován sv. Václavu ukazuje, že splynula opravdově s novým českým prostředím. Kodex sám se stal symbolem vplynutí Čech do evropského kulturního prostředí.